***************************************************************
IN MEMORIAM
***************************************************************

V nebi je místo zvané Duhový most.

Pověst o Duhovém mostě

Když umře nějaké zvíře, které je tady na zemi někomu zvláště blízké, dostane se na kraj Duhového mostu. Jsou tam krásné louky, kopce a jezera, kde si náši psí kamarádi mohou spolu hrát. Mají plno dobrého jídla, pití i slunečního svitu, jsou v teple a v pohodlí.

Tam pejsek zase omládne,může volně běhat podle chuti, k jídlu má tu nejjemnější játrovou paštiku, k odpočinku ho čeká pelíšek z prachového peří. Nic ho nestraší, nejsou tam žádné bouřky ani zlí tvorové.

Naši chlupatí kamarádi zkrátka mají všechno, co jejich srdíčka žádají a po čem v životě toužili. I neduhy které je provázely, jsou pryč. Ten, kdo byl starý, je opět mladý, ten kdo byl nemocen či poraněn je zdráv a při síle, plný života. Jsou zpět takoví,jaké si je pamatujeme z nejkrásnějších snů. Jsou šťastní,až na jedinou maličkou výjimku - chybí jim jejich pániček,přítel největší. Všichni si spolu hrají až přijde den,kdy se pejsek najednou zastaví a zpozorní,podívá se do dálky. Jeho jasné oči se rozzáří,celé tělo se nadšením rozechvěje.

Opustí kamarády a rozběhne se zelenou trávou k obzoru,stále rychleji a rychleji. Objevil svého lidského přítele a když se konečně setkají,pevně se obejmou. V radostně bláznivém vítání pejsek olíže tváře,ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá do věrných očí které nadlouho zmizely z jeho života,ale nikdy se neztratily z jeho srdce.
Už je nic nerozdělí.

A tehdy překročí Duhový most společně …


TESSINKA - Object of Beauty INTERPET - SC (22.4.2005 - 6.8.2016)

Je mi líto, že musím znovu psát na tuto stránku, ale musím :( Tessinka ač nebyla přímo můj pejsek, byla pejsek skoro náš, naší druhé rodinky u Martinky a zaslouží si mít tu svoje místečko ... V 11ti letech nikdo nečekal tak rychlý konec, že se něco takového může stát, ale osud si prostě nevybírá, je to jen důkaz toho, že si se svými blízkými (ať dvounohými či čtyřnohými) máme užívat každou minutku, každou chvilku .. Nebudu vypisovat, co se stalo, jasné je, že to bylo něco v hlavince, holčička, která nikdy nebyla nijak nemocná, byla v úžasné kondici, přesto se to stalo, to opravdu člověk nijak neovlivní :( My přišly o velkou psí osobnost, tam nahoře ale jednu získali, Clooney má učitelku, má s kým řádit a já vím, že ona mi na něj dá pozor <3

Tessulko, byla si výrazná psí osůbka, nedovedu si představit, jaké to bez tebe bude, budeme si dlouho zvykat, že tu nejsi a nikdy nezapomeneme, to ti můžu slíbit !!!

CLOONEY (26.4.2015 - 6.7.2015)

Na tuhle stránku jsem nechtěla nic psát ještě hodně dlouho, opravdu nechtěla, bohužel osud tomu tak chtěla a já přišla o naše psí miminko po Trixince, o Cloonyho. Na Cloonyho čekala nová rodinka, naprosto úžasná a on se toho ani nedočkal, tohle by se nemělo stávat. Kéž by to byl všechno jen špatný sen, ze kterého bych se probudila a vše bylo jako dřív. Tak strašně strašně moc ho chci zpátky.

6.7.2015 - S velkou lítostí musím oznámit, že nás dnes opustilo naše miminko Clooney. Vše se stalo tak náhle, udělalo se mu zle a pak už to šlo vše ráz na ráz. Do poslední chvíle se to malé tělíčko snažilo bojovat, ale selhání orgánů už bylo natolik vážné, že jsme se rozhodli trápení ukončit :( Nebyla jiná možnost, ty očka, která vždy zářila štěstím, zvědavostí a byla plná lumpáren, už prosila jen o to, aby to skončilo, aby mu už bylo dobře, nic nebolelo, musela jsem ho nechat jít :( Není to nic, co by se stávalo běžně, už vůbec se to nestává takhle malým miminkům, bohužel stalo se to u nás, Clooney se moc snažil, bohužel to nestačilo, problém byl tak závažný, že nebylo jak pomoci a vím, že se udělalo uplně vše, naprosto vše, v nemocnici se snažili maximálně :( Je to něco, co nemohl nikdo z nás nijak ovlivnit, nikdy nevíme, co se v těch tělíčkách odehrává, nejde ovlivnit, aby se něco takového nemohlo stát, i když bych tak moc chtěla mít tu moc :( Nemůžu uvěřit, že už ho neuvidím, že se prostě odněkud nevynoří a asi se s tímhle jen tak nesrovnám, i když budu muset jít dál, už jen kvůli ostatním psíkům, kteří potřebují trošku fungující paničku, zatím je to ale moc těžké, moc ...  Clooneyho už nic nebolí, odešel za duhový most dnes v dopoledních hodinách a my všichni byli s ním, odešel mi v náruči a celou dobu jsem měla tvář na té jeho, doufám, to mně vnímal, že o tom věděl ... Prožil s námi tak kráský život, tak strašně krátký, ale rozhodně byl plný lásky, radosti a plný úplně všeho !!! Miluju tě broučku, všichni tě milujeme. Tohle není prostě fér .... Fotečky chlapečka jsou všechny na stránce D vrhu, je jich tam opravdu spousta, budu si  je často připomínat, pořád :(



 
CHERRY (6.1.2003 - 17.6.2003)

Cherrynka byla naším prvním bíglíkem, byla to fenečka bez pp, což v tehdejší době pro nás opravdu nehrálo žádnou roli ... Od první chvíle jsme chtěli bicolorku, i když v té době bicoloři vůbec nebyli, dneska už je to trošku jiné :o) Jakmile jsme Cherrynku uviděli, bylo nám jasné, že tohle miminko bude naše, jezdili jsme jí pravidelně navštěvovat a v polovině března roku 2003 jsme vezli domů malej blonďatej dáreček :-))) Cherrynka byla úžasná od první chvíle, její jediný problémek byl, že nechtěla papat, stačilo vzít si pět granuliček a bylo po jídle, ale na energii jí to rozhodně neubralo, byla opravdu živel, neustále v pohybu, doma nás neustále pronásledovala, milovala nás a mi zas jí .... Jenže, ačkoliv se to v dnešní době nezdá, protože mám už pejsků tolik, bíglík byl taková mladická nerozvážnost, vlastně jsme si vůbec nepřipouštěli, že by zrovna nám se mohlo stát, ostatně to spousta lidiček zná .... Cherrynku jsme naučili sedni i ke mě, ale proto, že jsme v té době nejezdili zrovna pravidelně na výlety do lesů, na důkladnější výcvik jsme se dá se říct vyprdli. Byla to ohromná chyba, na kterou nedoplatil nikdo jiný, než půlroční štěňátko :-((( Jednoho dne, kdy jsme šli venčit s našimi psími kamarády, jsme potkali paní, vedle které běžel jezevčík. Vždycky jsem se ujišťovala, zda pejsek patří k člověku, na základě toho jsem pak Cherrynku pouštěla ... Jenže když jsem jí pustila, jezevčík se rozeběhl směr hlavní silnice, stále sem si nepřipouštěla, že by se mohlo stát, tak jsem zavolala na mojí sestru Ivanku, která jezdila opodál na bruslích a šla si pro Cherrynku. Jenže jezevčík z čistajasna přeběhl silnice a Cherrynka za ním, to už bylo zle, začala jsem volat a v totální zmatenosti jsem potom na Cherrynku, která se posadila na přechod, zavolala ke mě místo zůstaň. Cherrynka se pomaličku rozeběhla po přechodu a já už jen viděla, jak se přitílo červené auto, jehož řidič se po střetu se psem neuráčil ani zastavit a pak už jen zatmění před očima. Cherrynku jsem chytla do náručí a v té chvíli jí pohaslo srdíčko, byl konec .... Na popud Ivči jsme ještě doběhli na veterinu, ale tam jen potvrdili její smrt. Nikomu bych nepřála pocit v tu chvíli, byla jsem v šoku, o Ivance ani nemluvím :-( Přestala jsem komunikovat s celým světem, jediné, co jsem byla schopná oznámit, bylo to, že už nikdy nechci pejska. Tohle jsem po 14 dnech změnila, už jsem chtěla pejska, ale už nikdy bígla. I to jsem nakonec změnila, bígla ano, ale tricolora, bicolora už ne a už vůbec né plášťovýho. No a proto padla volba na Sherrynku :o)

Co mě, ale nikdy nepřestane mrzet je to, že se tohle vůbec nemuselo stát, byla to moje chyba a toho se nikdy nezbavím a ani nechci. Ačkoliv bylo Cherrynce necelých půl roků, na vždy u mě v srdíčku bude mít své místo, opravdu úplně navždy, PROMIŇ SLUNÍČKO :-(((

Pár foteček, které se mi podařilo naskenovat: